Zmatená

15. march 2011 at 22:02 | Gigi |  Procitnutí



4. Kapitola Zmatená
Byla tu. Rose byla se mnou. Nevěděla jsem co znamenalo pro nás to co řekl Aro. Ani jsem nevěděla co je ten "dar". Byla jsem zmatená. Přemýšlela jsem co s námi bude. A kde je Lauren. Aro znovu promluvil: " Musím se poradit s ostatními, ale nevypadá to pro tvou sestru dobře, nejsem ale zase tak chladný, máte na sebe chvíli čas a já se zatím rozmyslím co bude dál." Nad jeho slovy jsem dál nepřemýšlela. Byla jsem s Rosalie a to bylo hlavní. Měli jsme čas všechno si říct. Heidi nás odvedla do mého pokoje. Ze střešního okna teď pronikalo slunce. Uviděla jsem tu nádheru. Rose se třipytila jako diamant. Z jejího užaslého obličeje jsem poznala, že ona asi vidí to samé na mě. Něvěřícně jsme na sebe hleděli. Promluvila jsem první:" Rose ani nevíš jak jsi mi chyběla!!" "Ty mě taky!" odvětila libozvučným hláskem. Naráz jsme ale Vyhrkli jsme: " Nevíš, co je s Lauren??" Bylo ticho. Tušila jsem to...Není v pořádku. Ani Rose ani já jsme nevěděli co sní je. Vzpoměla jsem si jak Aro říkal, že moje sestra je v pořádku. Sestra, ne sestry. Myslím, že jsme si s Rosalie povídaly celé hodiny. Pak nám donesly ve velkých džbánech krev. Vypili jsme ji neuvěřitelně rychle. Po chvíli přišla zase Heidi. Šli jsme opět do velkého sálu.....

Byly tam všichni, co tu byly i předtím. Vypadalo to jako by se téměř nehnuli. Všimla jsem si však ještě někoho. Blonďatý, krásný muž stál v rohu a bavil se s Arem. Měla jsem strach. Nechtěla jsem aby mě Rosalii znovu opustila. V hlavě se mi také pořád honily myšlenky na Lauren. Aro ukončil s mužem konverzaci a přišel k nám. " Chyběly jste mi dámy." řekl mile. Donutila jsem se k úsměvu." Mám však špatné zprávy." jeho hlas poklesl. "Jaké?" vyhrkla jsem důrazně a ani jsem nevěděla kde se to ve mě vzalo. "Tak první....ta lepší, avšak pro vás možná špatná, Rosalie tu nemůže zůstat." pronesl. " Ale bude se jí dařit dobře Jane, bude žít s Carlislem a jeho ženou Esme." odvětil. To ne! Rose mě opustí. To nedopustím. Musím něco vymyslet. " A ta špatná zpráva...vaše sestra je mrtvá." odmčel se. Podívala jsem se na Rose. Chtělo se mi brečet, ale nešlo to. Chytila jsem Rosalie za ruku. " Je mi to líto, ale ten kdo jí měl proměnit nedokázal přestat." povzdychl. Byla jsem zničená. Moje sestra je mrtvá. Pak mě ale napadlo: " Aro, co je ten dar?" . Aro se s nadšením na mě podíval: " Je to dar, něco co ti bylo připsáno jako upírce, vybraly jsme si vás protože jsme u vás cítili potenciál. Ty ho máš, ale Rosalie ne. Je to škoda. Chceš ho vyzkoušet??". "Chtěla bych." řekla jsem. Popošel ke mě: " Zaměř se třeba na Felixe, na tu bolest co ti způsobil, chceš aby jí taky cítil, chceš aby cítil bolest, soustřeď se na to." . Soustředila jsem se. Felix se začal svíjet bolestí. Jen jsem na to myslela. Muselo ho to moc bolet. Vypadalo to tak. Povolila jsem. Chtěla jsem to zkusit ještě na někom. Zaměřila jsem se na Aleca: Fungovalo to. Líbil se mi ten pocit. Pocit, že někomu způsobuji bolest. V tom jsem si uvědomila: " Co to dělám?". " To přece nemůžu, nemůžu někomu ubližovat!!" vykřikla jsem. Bože co se to se mnou ze těch pár dní stalo. Líbilo se mi někomu ubližovat. To snad ne....
 

Be the first one to judge this article.

Comments

1 Slečna Evv - Afii :** Slečna Evv - Afii :** | Email | Web | 16. march 2011 at 13:35 | React

jůů :)

2 twilightgirl twilightgirl | Web | 16. march 2011 at 18:53 | React

díky a skvělá kapitola!!!!

3 SuzinQa♥ SuzinQa♥ | Web | 16. march 2011 at 19:43 | React

Mě se hrozně líbí ty oči na tom obrázku..xDD

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama